Na konci prázdnin se Tomáš Jílek, předseda představenstva THMP a technický ředitel THMP Pavel Sněhota zúčastnili odborného semináře MŽP s názvem Světelné znečištění – představení technologických řešení, jehož hlavním tématem byla oblast rušivého světla a jeho vlivu na organismy. Po úvodní přednášce zabývající se právě tímto tématem, následovaly prezentace společností, které vyvíjejí či případně aplikují svítidla a osvětlovací soustavy. Jejich řešení vycházejí vstříc nejnáročnějším požadavkům z hlediska omezení rušivého světla, potlačení modré složky u LED svítidel a zajištění souladu s cirkadiánními rytmy (vysvětlení níže).
V rámci diskuze pak zástupci odborných firem, univerzit i provozovatelů osvětlovacích soustav probírali přístupy k řešení této problematiky. Naši zástupci na semináři referovali o počtu stížností na rušivé světlo v Praze. Principem pro řešení takových stížností, a obdobných situací, je odborné měření míry rušivého světla a následná úprava nebo výměna osvětlovací soustavy. Takto bylo dosud vyřešeno 100 % případů, které nám byly v této oblasti nahlášeny.
Hlavními parametry, které THMP pro osvětlení v Praze aplikuje, jsou teplota chromatičnosti svítidel (v kategorii teple bílá) a instalace nových svítidel s plochým optickým krytem. Systém posuzování míry rušivého světla bude doplněn o posuzování množství rušivého světla, což budeme zohledňovat již ve fázi přípravy návrhu osvětlovací soustavy.
Pražské veřejné osvětlení v tomto směru podporuje řešení s využitím vysokotlakých sodíkových výbojek, případně LED zdrojů s nízkou teplotou chromatičnosti. Klademe důraz na minimalizaci rušivého světla při zachování maximální možné hospodárnosti provozu systému veřejného osvětlení.
Cirkadiánní rytmus – biologický rytmus o délce 20 – 28 hodin, je jedním z biorytmů. Jde vlastně o kolísání aktivity a bdělosti nejčastěji s denní, měsíční nebo roční periodou; zjednodušeně jde o projevy střídání dne a noci. S poklesem denního světla dochází u lidí zvýšení hladiny hormonu melatoninu, který usnadňuje spánek. Proto se nám lépe usíná v temné místnosti. Průběh cirkadiánního rytmu se u každého člověka liší, a proto je obrazně dělíme na skřivany (jejich aktivita je nejvyšší v ranních hodinách) a sovy (takoví lidé jsou aktivnější spíše v odpoledních a večerních hodinách).